Infekční artritidou kloubu nazýváme infekční postižení kloubu, kdy je původce bakteriální agens. Nejčastějším původcem je Staphylococcus aureus, ale může být původcem jakýkoliv patogen. Infekt se do kloubu může dostat dvěma způsoby. Prvním je přímou cestou z okolí při úrazu, u kterého dojde kanálem k průniku mikroorganismů do kloubu. K artritidě i přestupem infektu z okolní kosti při osteomyelitidě. Poměrně častou příčinou je infekce kloubu při punkci kolene při odběru synoviální tekutiny nebo při podání léku injekcí přímo do kloubu. Druhou cestou je tzv. hematogenní infekce, u které se do kloubu bakterie dostanou jinou cestou krví z ložiska jinde v těle (hnisané ložisko na prstech, hnisavé váčky zubů…). Na vznik infekční artritidy má vliv celkové oslabení organismu při některých chorobách, kde dochází k oslabení imunity. Patří mezi ně diabetes mellitus (cukrovka), pacienti s revmatoidní artritidou, užívající kortikoidy (astma bronchilae) či pacienti s nádorovým onemocněním. Nejsou zvýšeny zánětlivé hodnoty,častěji postiženým kloubem je kolenní kloub, ale může se vyskytovat v jakékoli lokalizaci.
Příznaky
Protože jde o infekční onemocnění je v popředí celkový stav pacienta, je přítomna horečka, třesavka a příznaky celkového schvácení pacienta. V oblasti infikovaného kloubu je výrazná bolestivost, otok a zarudnutí, kloub je naplněn tekutinou, která vede spolu s bolestivostí k omezení pohybů v daném kloubu. Při provedení laboratorního vyšetření jsou výrazně zvýšené zánětlivé markéry (sedimentace, CRP, zvýšené hladiny leukocytů). Náplň kloubu je zjistitelná buď z pohmatu kloubu (koleno), nebo při ultrazvukovém vyšetření, což je jasnou indikací k provedení punkce kloubu a odsátí vzorku, který můžeme odeslat na další vyšetření (mikrobiologické ke zjištění původce infektu a citlivost na antibiotika). Punktát je u infekční artritidy vždy výrazně zkalený, hnisavý, někdy má až charakter smetany. U pacientů s poruchou imunity nemusí být příznaky jasné (bez teplot, bez zarudnutí kloubu, s minimálním otokem) a může dojít k přehlédnutí postižení.
Terapie
V případě, že je podezření na infekční postižení kloubu (teploty, vysoké CRP i sedimentace), je třeba v první řadě odebrat punktát na kultivaci a následně nasadit antibiotika. V případě opačného postupu by mohlo být mikrobiologické vyšetření falešně negativní. Antibiotika se v první fázi nasazují tzv. naslepo dle zkušeností lékaře či zvyklostí pracoviště a následně se upravují podle prokázaného původce a zjištěné citlivost na antibiotika. Zároveň s nasazením antibiotik je třeba provést revizi kloubu buď otevřenou, nebo artroskopickou, při které se vypustí z kloubu hnis, kloub se vypláchne a zavede se do něj proplachová laváž (hadičky, které vyplachují kloub a odstraňují zbylé bakterie a hnis). Někdy je třeba odstranit i srůsty v kloubu, vzniklé zánětem. V případě, že nejde z nějakých příčin provést revizi a laváž, je nutné odsát hnis z kloubu alespoň punkcí. Laváž ponecháváme v kloubu několik dní, dokud při kontrolních mikrobiologických vyšetřením nezjistíme, že původce již není přítomen. Při léčení infekční artritidy se podávají antibiotika dlouhodobě většinou několik týdnů i měsíců, dokud nedojde k normalizaci zánětlivých markerů. V případě pozdní diagnostiky nebo špatné léčby může dojít k destrukci kloubu se ztrátou jeho funkce.