Druhou nejčastěji se vyskytující nestabilitou zápěstí je lunotriquetrální (LTq) nestabilita, která patří mezi disociativní nestastabilitu proximální řady. Nejčastější příčinou je pád na malíkovou (hypotenarovou) stranu zápěstí, kdy dochází k poškození lunotriquetrálního vazu. Na stabilitu lunata a tudíž i na stabilitu lunotriquetrálního kloubu mají vliv nejen lunotriquetrální interosseální vaz, ale i dorzální kapsulární vazy jmenovitě radiotriquetrální a skafotriquetrální vaz. Pokud jsou kromě lunotriquetrálního interosseálního vazu poškozena i kapsulární ligamenta, je poškození patrné na standardním RTG snímku jako palmární sklon lunata ( VISI) a dorzální rotace triquetra. V případě, nálezu VISI deformity zápěstí mluvíme o statické LTq nestabilitě. Častěji však dochází k izolovanému poškození LTq interosseálního vazu, což se na standardních RTG snímcích nepostřehne a vzniká dynamická LTq nestabilita. Určení správné diagnózy v oblasti ulnární strany zápěstí je vždy složité, neboť na malém prostoru se mohou vyskytovat i další poškození, jako jsou poškození triangulárního fibrokartilaginózního komplexu (TFCC), šlachy extensor carpi ulnaris (ECU) a další postižení. Při vyšetření pacient udává bolestivost ulnární strany zápěstí, která se zvětšuje při stisku ruky v pěst či při úchopu předmětu. Při vyšetření je positivní stress test, kdy vyšetřující uchopí palcem a ukazovákem jedné ruky lunatum a stejně druhou rukou triquetrum a pokusí se vyvolat posun mezi oběma kostmi. Při nestabilitě tento test vyvolá bolestivou reakci, případně je možné vyvolat posun.
K určení diagnózy je třeba provést artroskopické vyšetření, které prokáže poškození vazu a nestabilitu v LTq kloubu, kdy jako nestabilní hodnotíme posun lunata a triquetra větší než 2 mm. Často při tomto typu nestability nacházíme poškození disku TFCC, který je drážděn nestabilním lunatem a triquetrem. Artroskopie zápěstí nám také ozřejmí další poškození, která mohou mít vliv na směřování další terapie.
V případě nálezu akutního poškození LTq vazu je indikováno operační řešení. Jeho odhalení do 4 týdnů od úrazu je spíše raritní, neboť většinou nejsou známky na RTG snímcích a je zhodnoceno jako podvrtnutí zápěstí. Při ošetření akutního úrazu přístupem z dorzální strany (přes pátá extenzorová kompartemen) nejprve korigujeme vzájemné postavení lunata a triquetra a transfixujeme kloub dvěma dráty. Následně rekonstruujeme LTq vaz Jsou-li poškozeny dorzální vazy, je třeba je také ošetřit. Po operaci přikládáme vysokou sádrovou fixaci nad loket na 6 týdnů a pak ještě fixujeme další 2 týdny krátkou sádrou. Po 8 týdnech extrahujeme dráty a zahajujeme rehabilitaci.
U chronických poškození, která jsou diagnostikována většinou na základě artroskopického vyšetření, bylo navrženo několik metod jako je zpevnění (artrodéza) LTq kloubu, nebo průvleková rekonstrukce vazu. Na našem oddělení máme dobré výsledky s naší originální metodou, kdy pomocí části šlachy m. extensor carpi ulnaris rekonstrujeme LTq vaz, tak, že štěp protahujeme kanálem v triquetru a fixujeme do žlábku v lunatu , kam fixujeme stehy ke kotvičce (kostní hmoždinka). Zbytek šlachy reinzerujeme zpět ke šlaše ECU. Po operaci přikládáme vysokou sádrovou fixaci nad loket na dobu 4 týdnů a dále ponecháváme ještě krátkou sádrovou dlahu na další 2 týdny, kdy začínáme s rehabilitací.