Osteochondritis dissecans (disekující osteochyndritida)

Disekující osteochodritida je zahrnována mezi  aseptické nekrózy postihující omezený okrsek subchondrální kosti kloubu, což je kost pod chrupavkou kloubní vyživující její dolní část. Dochází tím k odloučení části chrupavky od svého lůžka v kosti. Kloubní část chrupavky je vyživována ze synoviální tekutiny kloubu, proto nemusí být změněna. Dle lokalizace a stupně odloučení, nemusím být při pohledu z kloubu  patrné místo disekátu, nebo se jeví  jen změknutím chrupavky. V těžších stadiích dochází k uvolnění části chrupavky do kloubu a vzniku volného tělíska kloubu (kloubní myšky). Příčiny mohou být různé, uvažuje se o úrazech, kdy dochází ke kompresu kosti pod chrupavkou, ale i o „ucpání“ cév subchondrální kosti z neznámé příčiny). Nejčastěji postiženými klouby jsou koleno a hloub hlezenní. 

Příznaky

Pacient přichází pro bolesti postiženého kloubu, které se stupňují při bolesti. Pokud je v kloubu již uvolněná část chrupavky (myška),  dochází k blokádám kloubu, kdy se při pohybu tělísko vzpříčí a není možný pohyb v kloubu. Po následném přeskočení se blokáda s přeskočením uvolní a pohyb obnoví.  Při vyšetření se standardně provede RTG vyšetření, kde může být patrné ložisko disekátu. V případě myšky může být ta patrná na snímku.  Pro přesné stanovení diagnózy je vhodné vyšetření magnetickou resonancí, která nám ozřejmí stupeň uvolnění chrupavky a stav subchondrální kosti.

Terapie

Způsob terapie závisí na velikosti disekátu  a stupni odloučení. Pokud je chrupavka ve svém „lůžku“ a jsou-li známky hojení,  je možné jen končetinu odlehčit, aby došlo k přihojení.  Pokud však nejsou známky přihojování odloučené chrupavky k lůžku a navíc je subchondrální kosti sklerotická (špatně prokrvená) bez potenciálu hojení, je nutné oživit spodinu. Nejčastěji se to provádí tak, že se navrtá sklerotická spodina malým vrtáčkem, nebo Kirschnerovým drátem.  V případě, že je chrupavka volně  odloučena od spodiny, je možné ji vyjmout, spodinu navrtat a chrupavku opět fixovat zpět do lůžka. K fixaci je možné použít fibrinové lepidlo, či drobných šroubků.  Nejhorší problém nastává, pokud je chrupavka odloučena a rozlámána na drobné částečky, které se nedají přifixovat zpět.  V tom případě je nutné je odstranit a defekt v chrupavce ošetřit buď jen navrtáním, kdy u drobných defektů dojde k přehojení při dlouhodobějším odlehčení, nebo je možné přenést chrupavku i s subchondrální kostí z místa, ve kterém není nutná pro funkci kloubu (mozaikoplastika).