Rehabilitace prstů ruky

Po úrazech prstů dochází ke ztuhnutí jednotlivých kloubů prstů, které je třeba rozcvičovat. K fixaci se používá sádrových dlah, dlah z termoplastů, které se modelovat podle prstu do požadovaného tvaru. Již ve fixaci je třeba po ruku pečovat. Okamžitě po úraze je nutné končetinu polohovat, to znamená nosit horní končetinu ve zvýšené poloze. Časté nošení končetiny zavěšené na šátkovém závěsu je nedostateční, neboť se udává, že by měla končetina být nad úrovní srdce

Obr. 1. Pokud je končetina umístěna níže, nateče do ní krev a rozvíjí se hematom a otok.  Tyto dva faktory se projeví nárůstem bolesti, jat otok a hematom tlačí na nervová zakončení. Bolest a otok sportovci neumožní  v rehabilitaci,  neboť tělo se brání bolesti reflexnímu staženími okolních svalů. Dalším faktorem, který  brání vzniku otoku je ledování, tj. ochlazení končetiny. Po úraze či operaci organismus v místě poškození reflexně zvýší průtok krve, jako
obranný mechanismus.  Po zchlazení končetiny dochází ke stažení cév, které do ní přicházejí a snížení průtoku krve a v místě poškození se nerozvíjí tak velký otok a hematom. Třetím faktorem je zabránění vzniku otoku léky. Pokud podáváme léky na snížení bolesti a otoku, je lépe podávat tzv. nesteroidní antirevmatika, což jsou léky, které svým účinkem brání vniku otoku a až v druhým svým účinkem snižují bolesti. Pokud není místo v dlaze nebo kryto obinadlem je možní podávat nesteroidní antirevmatika místně ve formě mastí, gelů či sprejů. Jejich výhodou navíc je, že nejsou zařazeny do skupiny dopingu. 
Léky čistě na bolest –analgetika, nemají účinek protizánětlivý, tj. nebrání vzniku otoku. Některé z nich pak jsou zařazeny mezi dopingové látky.

Cílem v prvních dnech po úraze či operaci prstů , kdy je končetina fixována, je zabránění vzniku otoku polohováním, ledováním (kryoterapií), případně léky.  Během toho období, je  třeba aktivně a pasivně rozcvičovat klouby, které nejsou fixovány, neboť jejich pohybem dochází k aktivnějšímu odstranění otoku a „zplodin“ vzniklých po úraze.

Po sejmutí fixace následuje aktivní fáze cvičení. Je jistě nutné konzultovat rehabilitaci s ošetřujícím lékařem, neboť  ten zná charakter poškození nejlépe a jistě doporučí i nejlepší řízenou rehabilitaci, aby léčení bylo co nejkratší. Námi uvedené cviky jsou spíše podpůrné, které si sportovec může cvičit sám a mohou
urychlit rekonvalescenci. Při všech cvičeních zde uváděných je pro cvičícího limitujícím faktorem intenzitu zátěže bolest. Žádné cvičení není vhodné provádět přes bolest, neboť to vede k reflexním obranných mechanismům organismu, zvýšení bolesti a rozvoji otoku, což může rehabilitaci výrazně prodloužit.

Cvik 1.: Tlakové masáže. Palec druhé ruky přitlačíme na základní článek oteklého prstu takovou silou, aby se pod růžovým nehtem tlačícího prstu objevil bílý „ měsíček“. Síla by neměla vyvolávat větší bolest.  Palcem postupně kolíbeme z jedné strany na druhou. Pod palcem máme pocit, že dochází k uvolnění otoku. Postupně masírujeme celý prst či prsty z části bližší k tělu k části vzdálenější

Obr. 2. Cvik provádíme ve dvou seriích 2x denně.

Cvik 2.: Masáž prstu. Při tomto výkonu čtyři prsty (palec, ukazovák, prostředník a prsteník) sevřené ve špetku přiměřeným tlakem masírujeme poranění prst od špičky k základnímu kloubu, čímž „vytlačujeme“ otok z prstu.

Obr. 3. Cvik provádíme ve dvou seriích 2x denně. 

Cvik 3.: Rozcvičování vzdálenějšího (distálního) kloubu prstu. Palce a ukazovákem druhé ruky uchopíme rozcvičovaný prst za střední článek a vlastní silou se snažíme ohnout prst v distálním kloubu a tah držíme asi 10 sekund

Obr.4. Pokud pohyb není dostatečný uchopíme rozcvičovaný prst palcem a rostředníkem druhé ruky a ukazovákem pomůžeme distálnímu článku do ohnutí.

Obr. 5. Vždy je třeba tlačit do bolesti, kdy cítíme tah, ale ještě ne bolest. Cvik provádíme ve dvou seriiích 2-3 x denně.    

Cvik 4.: Rozcvičování středního kloubu prstu. Palcem a ukazovákem druhé ruky uchopíme rozcvičovaný prst za základní článek a vlastní silou se snažíme ohnout prst ve středním kloubu, tah (sílu, která článek ohýbá) držíme 10 sekund.

Obr. 6. Pokud pohyb není dostatečný uchopíme rozcvičovaný prst palcem a prostředníkem druhé ruky a ukazovákem pomůžeme střednímu  článku do ohnutí

Obr.7. Vždy je třeba tlačit do bolesti, kdy cítíme tah, ale ještě ne bolest. Cvik provádíme ve dvou seriiích 2-3 x denně.    

Cvik 5.:  Rozcvičování základního kloubu prstu. Palcem a ukazovákem druhé ruky uchopíme rozcvičovaný prst pod základním kloubem ( za metakarp) a vlastní silou se snažíme ohnout prst v základním kloubu, tah (sílu, která článek ohýbá) držíme 10 sekund.

Obr.8. Pokud pohyb není dostatečný uchopíme
rozcvičovaný prst palcem a prostředníkem druhé ruky a ukazovákem pomůžeme základnímu článku do ohnutí

Obr.9. Vždy je třeba tlačit do bolesti, kdy cítíme tah, ale ještě ne bolest. Cvik provádíme ve dvou seriiích 2-3 x denně.    

Cvik 6.: Cvičení  roztažení prstů. Cvičící položí obě ruce na své stehno a snaží se roztáhnout prsty na obou rukách od sebe do maximálního roztažení prstů a držím dobu 10 sekund.

Obr.10. Vždy je třeba tlačit do bolesti, kdy cítíme tah, ale ještě ne bolest. Cvik provádíme ve dvou seriiích 2-3 x denně.    

Cvik 7.: Cvičení špetky. Obě ruce položíme na stehna palce nahoru a snažíme se přiblížit prsty na obou rukách, aby se palce dotkl bříšek ostatních prstů

Obr. 11. Vždy je třeba tlačit do bolesti, kdy cítíme tah, ale ještě ne bolest. Cvik provádíme ve dvou seriiích 2-3 x denně.    

Cvik 8.: Cvičení svalové sily. Ke cvičení použijeme molitanový míček, nebo molitanovou „houbičku“ na mytí nádobí. Tu vložíme do dlaně a pomalými tahy ji svíráme v dlani

Obr.12. Vždy je třeba tlačit do bolesti, kdy cítíme tah, ale ještě ne bolest. Cvik provádíme ve dvou seriiích 2-3 x denně.    

Tyto cviky se nepoužívají po prasknutí či přeřezání šlach, neboť tam je vždy nutná řízená rehabilitace a tyto cviky je možné použít jen po dohodě s lékařem.