Chirurgie ruky a zápěstí

Syndrom kubitálního  kanálu je druhým nejčastějším onemocněním nervů patřící do skupiny úžinových syndromů, kdy je nerv utlačen mezi jinými anatomickými strukturami. V tomto případě je utlačen či drážděn  nervus ulnaris v oblasti svého průběhu v oblasti vnitřního epikondylu humeru (vnitřní strana loktu) v tzv. kubitálním kanálu.

Dupuytrenova kontraktura je benigní postižení ruky, při kterém dochází k zbytnění a svraštění vaziva ve dlani (palmární aponeurózy), při kterém vznikají vazivové „uzly“ (zatvrdliny) ve dlani, nebo pruhy, které přecházejí na prsty a způsobují kontraktury prstů až do drápovitého postavení. Příčina postižení není známá. Vyskytuje se častěji u mužů zvláště u kuřáků, diabetiků (cukrovkářů), alkoholiků, či těžce manuálně pracujících. Je prokázána rodinná zátěž. U těchto pacientů dochází ke změně kolagenu typu I., kterým je palmární fascie tvořena, na typ III., který se kontrahuje.

Nestability zápěstí jsou poměrně častým zdrojem obtíží pacientů. Nejčastěji vznikají po úrazech zápěstí, kdy dochází k poškození kostí či vazů karpu buď samostatně, nebo jsou často sdružená se zlomeninami distálního radia. Dobyns, bývalý profesor z Mayo clinik, udává při hodnocení úrazových RTG snímků známky vazivové léze v 10 %. Poškození skafolunátního vazu jako koincidenci se zlomeninou distálního radia udává Geissler v 32 % a lunotriquetralního (LTq) vazu v 15 %. Oba vazy bývají poškozeny v 5 %.

Perilunátní luxace a  perilunátní zlomeniny jsou komplexní poranění, která se vyskytují přibližně v 7 % všech diagnostikovaných poraněních karpu.  Jsou výsledkem působení vysoké energie na zápěstí většinou u mladých lidí, kde pevnost kostí není nijak změněna osteoporózou.  Protože současná uspěchaná doba vede velmi často mladé jedince do spárů adrenalinových sportů, je výskyt perilunátních luxací stále častější. Mechanismem vzniku perilunátní luxace či  perilunátní zlomeniny karpu vznikají působením násilí na dorziflektované zápěstí.

Nejčastějším typem nestability zápěstí je skafolunátní nestabilita, která vzniká poškozením skafolunátního (SL) vazu, nebo jeho části. Na stabilitu SL kloubu má dominantní vliv dorzální (hřbetní) porce vazu, ale i při poškození palmární (dlaňové) části se nestability projevují klinickými obtížemi. Vznikají pádem na palcovou část zápěstí-tenar. Při klinickém vyšetření pacient udává bolesti asi 1,5 cm od Listerova hrbolku, v místě SL kloubu. Obr. 1.  Bolesti se stupňují při maximální dorzální flexi zápěstí.  Při palpaci SL intervalu pacient udává bolestivost, může být hmatný žlábek.

Druhou nejčastěji se vyskytující nestabilitou zápěstí je lunotriquetrální (LTq) nestabilita, která patří mezi disociativní  nestastabilitu proximální řady. Nejčastější příčinou je pád na malíkovou (hypotenarovou) stranu zápěstí, kdy dochází k poškození lunotriquetrálního vazu.  Na stabilitu lunata a tudíž i na stabilitu lunotriquetrálního  kloubu  mají vliv nejen lunotriquetrální interosseální vaz, ale i dorzální  kapsulární vazy jmenovitě radiotriquetrální  a skafotriquetrální vaz.  Pokud jsou kromě lunotriquetrálního interosseálního vazu poškozena i kapsulární ligamenta,  je poškození  patrné na standardním RTG snímku jako palmární sklon lunata ( VISI) a dorzální rotace triquetra. V případě, nálezu VISI deformity zápěstí mluvíme o statické LTq nestabilitě.

Jak už sám název ukazuje, tato zlomenina vzniká typickým mechanismem úderu malíkovou stranou ruky do předmětu, ve snaze jej přerazit.  Dochází ke zlomenině těla (diafýzy) pátého metakarpu. V tomto případě mluvíme o tzv. karatistické zlomenině. Podle intenzity násilí dochází k dislokaci zlomeniny. Ke zlomenině ostatních metakarpů dochází úderem přes hřbet ruky, kdy dochází k „ přeražení“ střední části kostí.

Boxerská zlomenina vzniká úderem v ose končetiny při sevření ruky v pěst, nebo pádem na ruku sevřenou v pěst, dochází k odlomení hlavičky (distální) části kosti záprstní. Podle intenzity úderu dochází k posunu hlavičky z osy, tj. k ohnutí do dlaně.  Při neúspěšné terapii dojde ke zhojení v posunu s možnou deformitou, případně omezením funkce pohybu prstů.

Tzv. Bennetova  zlomenina vzniká pádem na palec ruky, kdy se působícím násilím odlamuje část kloubní plochy karpometakarpálního kloubu a tahem okolních svalů dochází k posunu fragmentů. Tím dochází k nerovnosti kloubních ploch tohoto kloubu. Tento kloub je významný pro pohyb palce ruky a při jeho postižení se omezuje úchopová funkce celé ruky. Proto při neadekvátní terapii dochází i při drobném posunu kloubních ploch k rychlému rozvoji artrózy a invalidizaci pacienta.

Jako oštěpářský  loket označujeme bolestivost vzniklou v oblasti vnitřní (malíkové) strany loketního kloubu v místě úponu šlach ohýbačů (flexorů) prstů na dolní část pažní kosti (epikondyl humeru). V této oblasti může být příčina i jiná a to útlak loketního nervu (n.ulnaris). Pokud je příčinou útlak nervu, projevuje se bolestivost nejen v oblasti loktu,ale většinou bolestivost či brnění vystřeluje do oblasti 4. a 5. prstu ruky. 

Rozlišujeme dvě základní formy ulnární epikondylitidy, kdy první může přejít v druhou: