Vazoprotektiva

Léky patřící do této skupiny se používají především k léčbě chronických cévních onemocnění. Je to velmi různorodá skupina přípravků, zahrnující rostlinné extrakty i syntetické látky. Mohou být jedno- i vícesložkové. Léky jsou rozděleny do několika skupin podle chemického složení. Patří sem alfa-bemzopyrony, flavonoidy, saponiny, jiné rostlinné extrakty a syntetické látky.

Do skupiny alfa-benzopyronů patří kumarin, který se ale z důvodu potenciální závažné toxicity, která může poškodit játra, v ČR nepoužívá.

Skupinu flavinoidů reprezentuje např. rutin, psycnogenol, flavany, diosmin. Jsou to léky snižující žilní napětí, kapilární propustnost a zvyšující lymfatický průtok. Některé tyto látky, např. diosmin, mají také protizánětlivé účinky. Látky odvozené od rutinu jsou již velmi dlouho používané, ovlivňují kapilární propustnost, mají protiedémové, protisrážlivé a antioxidační účinky.

Saponiny se získávají z rostlin. Jsou jedním z nejstarších prostředků k léčbě žilních onemocnění. Ovlivňují napětí v žilách a působí proti otokům.

Jiné rostlinné extrakty zahrnují proantocyanidiny a ginko biloba. Proantocyanidiny mají také vliv na zvýšení odolnosti cévních stěn. Gonko biloba má navíc ještě protisrážlivé účinky a snižuje viskozitu krve.

Přípravky s obsahem kalcium-dobestylátu a tribenosidu patří k syntetickým látkám. Tribenosid má také protizánětlivé účinky.

Venofarmaka se užívají nejčastěji ve formě tablet, existují ale také lokální přípravky ve formě gelů a krémů.

Venofarmaka se užívají k léčbě žilních varixů, v pooperačním období žilních varixů, po žilních trombózách, preventivně při premenstruačních otocích a proti otokům při cestování, dále také k léčbě hemoroidů a k rychlejšímu hojení bércových vředů.

Tyto látky mají nízkou toxicitu a minimální nežádoucí účinky, ty se mohou vyskytnout nejčastěji ve formě zažívacích potíží.

Seznam nejpoužívanějších vazoprotektiv