Zlomeniny proximálního bérce (fractura cruris proximalis, fractura plato tibie)

Zlomeniny proximální bérce jsou dominantně poškozením tibie (kosti holenní) a vznikají pádem na dolní končetinu v její ose. O tom, která část bude postižena více, rozhoduje postavení bérce při úrazu. K jejímu poškození dochází často při pádech z výše, autonehodách či při haváriích na motocyklu. Při zlomeninách proximální tibie jsou často poškozeny měkkotkáňové struktury kolene, jako jsou kolaterální a zkřížené vazy či menisky. Protože jde často o velké násilí, které ke zlomenině vede, mohou být přítomny i poraněné cévy (a.poplitea) nebo nervy (n. peroneus).Ke zlomeninám proximální fibuly (horní konec kosti lýtkové) dochází většinou buď přímým násilím, nebo tahem svalů a vazů upínajících se na hlavičku. U zlomenin proximálního bérce může dojít k rozvoji kompartment syndromu (odumření svalů), na což je nutné při ošetření myslet. Zlomeniny proximální tibie dělíme podle toho, zda zasahují do kloubu na extraartikulární (nezasahují do kloubu) a intraartikulární (zasahující do kloubu). Dalším kriteriem při ošetření je ještě stupeň komminuce (roztříštění).

Diagnostika

Pacienti se zlomeninou proximálního bérce udávají bolesti v oblasti kolene, mají výrazný otok a krevní výron v místě zlomeniny, pohyby v kolenním kloubu jsou omezeny. Deformita je jen v případě hrubě dislokovaných zlomenin. Vždy je nutné vyšetřit pulsace periferních tepen a vyloučit možnost poškození nervů. K zhodnocení stavu slouží RTG vyšetření  proximálního bérce  se zachycením distálního sterna ve dvou na sebe kolmých projekcích.

Terapie

Dislokované zlomeniny proximálního bérce jsou ve většině případů indikovány k operačnímu řešení. Konzervativní postup je možný jen u zlomeniny tibie, kde nedošlo k posunu fragmentů či komprese kloubní chrupavky není větší než 2 mm. Zde je možné přiložit fixaci ortézou a odlehčit o berlích. Pokud není možné zajistit urgentní ošetření, je třeba dočasně zlomeninu stabilizovat u drobných dislokací ortézou u větších zavedením zevního fixatéru přes kolenní kloub. K definitivnímu ošetření se v současné době používá LCP dlah. Protože při zlomeninách proximální tibie dochází k velkému vmáčknutí kosti do sebe a po repozici přetrvává zbytková dutina, je nutné ji vyplnit kostí, kterou odebíráme z lopaty kosti kyčelní pacienta nebo kostí z kostní banky. 

zlomenina bérce  UTN                                              zlomenina bérce - úraz