Vliv kouření na hojení ran

Kouření jako civilizační jev má svá rizika i v ortopedii a traumatologii. Součástí vdechovaného kouře z cigaret jsou látky, které mají přímý i nepřímý vliv na hojení ran. 
Vliv těchto látek můžeme rozdělit na dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobým kouřením dochází k poškození cév, což se projeví rozvojem aterosklerózy, kdy na stěně cévy dochází k rozvoji aterosklerotických plátů. Tímto mechanismem dochází k zúžení stěny cévní a zhoršení prokrvení končetin.  Krátkodobě vdechováním nikotinu dochází k spasmu (stažení) drobných cév a tím se dále zhoršuje prokrvení kůže a podkoží. Další součástí vdechovaného kouře je kysličník uhelnatý, který má několikanásobně větší schopnost navázat se na hemoglobin než kyslík (250-300 x) a vzniká tak karbonylhemoglobin (COHb). Krevní barvivo tím ztrácí schopnost přenášet kyslík, který je nutný k hojení poškozených tkání.

Je třeba si uvědomit, že v organismu dochází k řízené distribuci krve do orgánů, podle stupně důležitosti. Na prvním místě je to srdce, mozek a ledviny.  Končetiny a kůže jsou na místě posledním, proto dochází k rozvoji otlaků (dekubitů) na končetinách, speciálně na nohách a rukách, a to poměrně rychle i u nekouřících jedinců.  Speciálně v chirurgii ruky a nohy má kouření velký vliv na hojení jak kůže, tak kostí. Tvrdí se, že po vykouření jedné cigarety nejsou ruce dvě hodiny vyživovány.  Je třeba si uvědomit, že některé drobné kosti zápěstí (skafoideum- člunková kost, luntum-kost poloměsíčita) jsou vyživovány jednou či dvěma tepénkami o průměru několika desetin milimetru. Při úrazu je i za normálních okolností takováto kost špatně živena, a u kuřáků se její postižení ještě výrazně zhoršuje, dochází tak často k nezhojení poranění kosti a vzniku bolestivého pakloubu.

Jaké jsou rizika v hojení u kuřáků. 

Na prvním místě je to možnost zpomalení hojení rány, která není dobře vyživována. U kuřáku dochází k rozvoji tuhých jizev, které zvláště v oblasti ruky mohou mít vliv na její funkci speciálně na omezení pohybů prstů a zápěstí. V horším případě může dojít k rozpadu rány,  kdy po operaci či úrazu není ošetřená rána dostatečně vyživována kyslíkem, který je nutný k hojení rány. Okraje rány jsou ischemické a dochází k jejich odumření. Mrtvá tkáň je živnou půdou pro rozvoj mikroorganismů a následné  infekce.  Protože je tkáň špatně prokrvená, nedostávají se do ní antibiotika, která v takovémto případě je nutné nasadit.  Dochází k rozvoji defektů kožních, které se následně těžko hojí. Dalším faktorem je nesrůst kostí, které se u kuřáků při nedostatku kyslíku v tkáních špatně hojí. Velkým problémem pak jsou rekonstrukce pakloubů, kde je výrazně vyšší riziko neúspěchu rekonstrukce než u nekouřících jedinců, neboť na zhojení je nutná dobrá výživa tkání.

Co je vhodné dodržovat před operací

Pro dobré hojení ran a jako prevence možných komplikací je samozřejmě nejlepší nekouřit, neboť poškozené tkáně jsou dobře vyživované (nestrádají hladem).  Studie prokázaly, že  velký význam má i přerušení kouření před ortopedickou operací a po ní. Přerušení koření musí být minimálně 4 týdny před operací, aby mělo vliv na hojení ran.  Pokud není kuřák  schopen s kouřením přestat, musí počítat s vyšším množstvím komplikací i s možným horším výsledkem zákroku.