Zlomeniny hlezenního kloubu (fractura tibie distalis, fractura bimalleolaris, fractura trimalleolaris)

Dolní část bérce tvoří hlezenní kloub. Zlomeniny této oblasti patří mezi nejčastější úrazy dolní končetiny. Vznikají často při běžných podvrtnutích, jsou to tzv. luxační zlomeniny. Může dojít k odlomení jen vnitřního kotníku (dolního konce tibie, fractura malleoli interni), nebo zevního kotníku (dolního konce fibuly, fractura fibulae dislatlis), obou kotníků (fractura bimalleolaris), nebo tzv. fractura trimalleolaris, kdy je zlomenina obou kotníků spojena s odlomením zadní hrany dolního konce tibie). Při pádech vznikají zlomeniny kloubní plochy dolního konce tibie, která je v této oblasti kostí nosnou a pak mluvíme o zlomeninách pylonu tibie.

Diagnostika

U luxačních zlomenin distálního bérce je při prvním ošetření patrná dislokace v oblasti hlezenního kloubu, rychle narůstající otok a krevní výron. Při vyšetření a repozici (narovnání) jsou patrné krepitace. U luxovaných zlomenin (s vykloubením) může být patrná špatná výživa kůže nad fragmentem zlomeniny. U nedislokovaných zlomenin, u kterých působila menší síla, nemusí být otok ani hematom tak výrazně vytvořeny. Pro stanovení diagnózy je rozhodující RTG vyšetřené hlezenního kloubu.

Terapie

Při prvním ošetření luxačních zlomenin hlezna je nutné zafixovat zlomeninu v co možná nejméně dislokované pozici. Většina zlomenin je indikována k operačnímu řešení. Konzervativně lze léčit jen zlomeniny nedislokované nebo s minimální dislokací, kdy přikládáme sádrovou fixaci na 6 týdnů.  Cílem operační terapie je obnovení délky a tvaru fibuly, rekonstrukce syndesmózy a kloubních ploch tibie ať už v tibiotalárním tak v distálním tibiofibulárním kloubu. Zlomeninu zevního kotníku fixujeme většinou dlahou a šrouby. Osteosyntézu vnitřního kotníku provádíme většinou jedním šroubem a jedním drátem. Je-li fragment malý, je možné provést osteosyntézu cerkláží. Zadní hranu tibie fixujeme, pokud je větší než 1/3 kloubní plocha či dislokována více než o 2 mm. U zlomenin pylonu fixujeme nejčastěji LCP dlahou. Pokud je otok rozvinutý s patrnými bulami (puchýři), jsou ohroženy měkké tkáně, či pokud jde o otevřenou zlomeninu, je na místě důsledná repozice v celkové anestezii a fixace zevním fixatérem než dojde k oplasknutí či stabilizaci měkkých tkání.  Zlomeniny v oblasti hlezna jsou často komplikovány poruchami hojení zvláště u diabetiků a či kuřáků. 

zlomenina hlezna                                                           zlomenina hlezna po operaci